Je mi zima

19. února 2013 v 21:52 | Lucyje |  ○ Výstřižky ze stereotypu
Všechno mizí.
Pak se to náznakem zase objeví. I když by to už mělo dávno spát.
Tma a zavřené oči.

Hledám krásu ve smutku, občas se mi to daří. Chci víc číst, a taky že budu. Drahá Virginio Woolf, snad ve tvých Denících konečně naleznu odpovědi. Dlouho jsem nebyla pořádně ponořená do knihy, chybí mi to. Veškerou chuť dělat smysluplné věci zabíjí můj tok myšlenek, ruce cizích lidí a náhodní nezávislí pozorovatelé.

Kdo jsi?
Jdi pryč.

To víte. Za týden a tři dny, asi, bude Fixa. Po páté. A já si děsně moc přeji obejmout Márdiho. A poděkovat mu za všechno. Pak tiše odejít. Se sedícím Robinsonem a mírem v duši. A odbarvenými konci mých vlasů, zítra se jdu zničit. Navždy. Hu.
/duše, smutek, vzpomínka a nekonečno jsou krásná slova. brzy si udělám seznam krásně znějících slov. A jsem ráda, že mi v tom někdo rozumí/
Nemyslím na moje pokoncertoví depky, prostě jen zase euforicky uletím, at least for a while.
Protože víte, we can be heroes, just for one day.
Milý Davide Bowie,
miluji tě.
Po asi tří leté cestě k tobě, cesta došla ke šťastnému cíli.
Cítím se nekonečně.
Na seznam přání přibývá obejmutí Bowieho. Ne, nedělám si iluze, že se mi někdy povede něco takového. Ale chtít to můžu. Stejně jako proměnu v kolouška, věčné zmizení nebo možnost být na dvou místech zároveň. Myslím, že oboje má zhruba stejnou obtížnost splnění se.

Jediná a poslední fotografie z Pentaconu. Lehce mi to nevyšlo, škoda filmu a nadějí.

Zpívám si nahlas, nemluvím s lidmi pokud to není nutné a nevyhla bych se zbytečných otázek, co se děje, protože se neděje nic.
A zároveň všechno.

A přeji si vidět ty smutné oči. Alespoň jednou. Ty jedny smutné oči, ty a žádné jiné.

Je mi zima, chce to svetr.
A nikdy pořádně nevím, zda píšu o reálných věcech, nebo příbězích a lidech z mé hlavy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 19. února 2013 v 22:14 | Reagovat

K. jen sedí a počítá, za týden a tři dny Fixa? Doháje, proč já se s Márdim uvidím az za týden a další týden..
Veř a stane se to, az se tva duše dostane někam, kde uz nebude tvůj mozek, tak určitě.
- Miluju fotky z klasických filmů, proto že i když se nepovedou, pořád mají kouzlo

2 naivepesimist naivepesimist | Web | 19. února 2013 v 23:50 | Reagovat

Já můžu doufat možná tak v Majáles, abych se na fiXu dostala.

Mrznu i ve svetru, umírám vedrem v tílku.  Nemůžu spát. Hu.

3 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 20. února 2013 v 4:11 | Reagovat

Ach...Já se na fiXu dostanu za hoodně dlouho. Je to na prd... Už rok jsem je neslyšela na živo!
Možná nechci obejmout Márdiho, ale zase chci obejmout tu hudbu...

4 Jane Jane | E-mail | Web | 20. února 2013 v 18:03 | Reagovat

Na toho Bowieho jdu s tebou.
(By the way, na Fixu jedině do Pardubic!)

5 WildChild WildChild | Web | 20. února 2013 v 18:44 | Reagovat

Nevím, jestli je to tím, že jsem zhulená, ale u tvého článku jsem se moc usmívala.
Bowie... Pro mě navždy nejlepší hudební člověk. Životní láska a další ty kecy. Co ale nejsou kecy je, že on mi dokáže dát úplně všechno. Něhu, štěstí, vibrace po celým těle, chuť, svobodu a tak. A jsem nadšená, že toho udělal tolik!!

6 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 20. února 2013 v 22:30 | Reagovat

:')

7 Teresa Teresa | Web | 22. února 2013 v 2:56 | Reagovat

Neděje se nic a zároveň všechno... tak přesně takhle to poslední dobou cítim taky.

A proč nemít takové sny? Všechno je (ne)možný. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama