V bodu kdy ti zmizí úplně všechno ...

6. listopadu 2012 v 20:59 | Lucyje |  ○ Výstřižky ze stereotypu
... zní hlas Iana Curtise ještě hlouběji než kdy jindy.

Posraný klíče. Posraná já. Posraný všecko.
Aneb příběh o tom, jak jedny ztracený klíče sečtou všechny špatný věci, co jsem kdy udělala, vytvoří z toho velkej problém s názvem Já a zákaz Beach House.
Prosím, probuďte mě někdo z blbýho snu, kdy se zakazuje koncert, na kterej odpočítávám dny už asi 3 a půl měsíce a mám třas v nohou z těšení se. Na koncert, kterej je už teď v pondělí. V nejúžasnější Praze. Vraťte někdo čas.
FUCK IT.
Snažím se do mý hlavy vtěstnat poztivní myšlenky.
Nejde to. Mám takovej pocit, že nikdy nemůžu být delší dobu šťastná. Bylo mi už divný, že mám tak dlouho dobrou náladu, několik dnů. Vždycky to dojde do určitýho bodu, určité hranice a .. zase spadnu dolů. Něco se posere a nejhorší je, že za si za všechno asi můžu sama. neobviňuju z toho nikoho, jen sebe.
Je čas udělat nejlepšímu dni mýho života a věci, díky které jsem tak od září zůstávala na živu pápá. Jsi píča, Lucyje. Jsi.
Pálí mě oči, a slzy jsou slaný. Dream pop je skvělá věc, ale já teď nemám to srdce pustit si Plážovej Domek, ani za nic. Z potoků slz by byly vodopády, vesmír slz.
Dobře, teď si říkáte, ať jdu do prdele se svejma malichernejma problémama, ale.. zabíjí mě to. Vážně moc. Snad z toho brzo vyrostu a koncerty pro mě nebudou světlo na konci tunelu.
Navíc nešlo jen o ten koncert, měla jsem se vidět s Es. a... shit.
A zase ty pocity, jak se šíleně nenávidím, mám chuť skočit z okna, všechny poslat někam, hlasitě řvát a rozbíjet sklo. Again again again again. Bez úsměvu, hajzle.

I find it kind of funny
I find it kind of sad
The dreams in which
I'm dying are the best I've ever had.
(z Donnieho Darka. zase se na ten film musím podívat, protože je to film, kterej každej chápe úplně jinak. Po svým. nemá logiku. Potřebuju teď přemýšlet radši nad nereálnejma věcma..než nad sebou. A tím, jak jsem to všechno zase zkazila.)

Něco málo ze sketch booku, dlouho jste ic novýho neviděli. Tady to je.

Mám asi 10% šanci, že pojedu. Musím být hodná holka. Už navždycky.
A Justice je sakra šílená a sračková kapela, ale lektronický zvuky jsou super.
A miluju Jamese Blakea. Jednou si ho vezmu. Pokud to nevyjde s Mužem v Kabátě a několika dalšími. A Bon iver by mohl být můj nejlepší kamarád. Spojení Jamese a Bon Ivera je neskutečný, a ne, opravdu nerozumím tomu, přoč se mi to líbí. prostě to přišlo, pohladilo mě to zezazadu po vlasech a řeklo: "Ponoř se, ponoř se do té šílenosti Luc, udělej to."
Na mluvení o reálnejch věcech už nemám sílu. fantazie je o mnoho lepší a lehčí. Barevnější. A Beach house. Vím to, uvidím Beach House, Musím, jinak nebude můj dosavadní život kompletní.
Držte mi palce.

Jo, a s dopisy nepřestávám(e), včera jsem další vyslala na cestu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 chcipni-zako chcipni-zako | Web | 6. listopadu 2012 v 21:05 | Reagovat

hnusňúčQý blogýseQ! fuj! QravQo!

2 ♥Verča♥TVD♥ ♥Verča♥TVD♥ | Web | 6. listopadu 2012 v 21:05 | Reagovat

pěkné :-)

3 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 6. listopadu 2012 v 21:08 | Reagovat

Drž se, drahá. Drž se.

4 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 7. listopadu 2012 v 6:15 | Reagovat

Jo. Když máš skvělou náladu a pocit, že nic nemůže bejt lepší, najednou dojde k vzájemné přeměně energie polohové a pohybové a všechno to letí dolů, do prdele...
Ale i 10% je něco. Něco, z čeho se můžeš odpíchnout a při velkým štěstí a možná lehký podlejzavosti se to může změnit na víc :)

5 Eleanor Eleanor | Web | 7. listopadu 2012 v 15:25 | Reagovat

No jo, tohle mi připomíná mě asi tak před dvěma lety. Taky Praha. Koncert Blood Red Shoes. Místo ztrcených klíčů to byl ztracený mobil...
Drž se dopisů, ty jsou to moje světlo na konci tunelu (a milion dalších věcí, ehm, možná dvě).
A koukni třeba na Sebevrahy - Love story z onoho světa. Taky takový nepochopitelný, přemýšlecí film. :)

6 Madeleine Madeleine | Web | 7. listopadu 2012 v 18:57 | Reagovat

Dobrá nálada mi nikdy nevydrží dlouho. Chvilku dobrá a dlouho špatná. Všechno je tak nevýhodně nefér.
Ten Sketchbook je skvělej.

7 Es. Es. | Web | 8. listopadu 2012 v 15:05 | Reagovat

Všechno dobře dopadne, určitě. Pojedeš na koncert a přijedeš za mnou, musíš! :D
Už jen proto, že pětikilo za lístek, kterej nepoužiješ, je docela dost a většina rodičů jsou... šetřivý.

V dopisech musíme dál pokračovat (pracuju na odpovědi! :D). Je to moje často jediná velká radost. Ne, nepíšu lítostivý konce komentářů.

8 Bliss Bliss | Web | 10. listopadu 2012 v 15:49 | Reagovat

Seriously? To se ještě nosí, aby rodiče dítěti za ztracený klíče/cokoliv zakázali koncert? Panebože! To se prostě stane, že občas někdo něco ztratí, rozhodně bych z toho - bejt rodič - nedělala takovouhle scénu.

9 Počkej si. Počkej si. | Web | 11. listopadu 2012 v 18:01 | Reagovat

Na ten dopis se asi taky nějak chystám. Chtěla bych.

A vono to dobře dopadne. A jestli ne, stane se něco lepšího. Jendou jo, víš co. Já jsem dvakrát nebyla na lezení, a máma to zjistila den před koncertem, na kterej jsem měla jít, na kterej jsem se taky dost pekelně těšila, i když to bylo v malym stupidnim klubu za kilo. Nakonec sem nešla.

Ha, tak mě napadlo. Psát lidem dopisy, a pak je neodeslat. Často ani nedokončit. Kurt Cobain style! potřebuju svetr.

10 Reni Reni | Web | 11. listopadu 2012 v 23:59 | Reagovat

Donnie Darko je skvělý film, jeden z těch, co nikdy neomrzí. O těch klíčích už jsem četla u Jimmy, sice mi to může být tak jedno, ale stejně ti přeju, ať ti to vyjde :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama