Tůdududu. Tůdududu.

24. října 2012 v 21:41 | Lucyje |  ○ Výstřižky ze stereotypu
(Tůdududu. Tůdududu. Je mi jasný, že jste všichni poznali, že jde o Still Life od The Horrors!)

A víte co by teď byla ta nejhorší otázka, kterou byste mi mohli položit? Jak se mám. Je to jak na horský dráze. I sebemenší pozitivní záchvěv energie mě dokáže vyhodit do euforickejch stavů a hned na to nějaká negativní vlna mě zas smete na zem. Dno. Tudududu. Takže se mám vlastně fajn, aspoň něco se děje. Už jsem to jednou říkala, furt preferuju zmatek před prázdnotou.

Nevím proč mám plnou hlavu určitějch lidí. Určitýhotamtohočlověka. Nechápu nic. Těším se až z toho všeho vyrostu. Až vyrostu a bude ze mě mořská panna, pak bych mohla spát v pěně a neutopit se. Nebo moucha na výletě v krabici od kukuřičnejch lupínků. Nebo prostě až se dostanu do toho zázračnýho světa plnýho poníků co kakaj duhu. (Nemyslete si o mě nic špatnýho, prostě mám ráda roztomilý věci. Poslední dobou. A svět tady je nudnej, tak proč nepsát o tom druhým světě.)

Ne, vážně na ničem nejedu, narozdíl od jedné naší paníučitelky, která má buď královskou trpělivost, nebo si opravdu před každou hodinou něco šlehne. Dává nám jedničky zadarmo a my ji máme rádi. A aspoň mám víc času poslouchat Joy Division. Jsem rebel, víte. Ve školním řádu je používání mobilů a jiné elektroniky zakázáno. Anarchie. A tak.
(Imaginární dvojče to chtělo znova. Vesmír, vole.)

Miluju cestly vlakem. Miluju cesty vlakem a výlety s Jimmy. Miluju stopování stylařů, sbírání roztomilejch úsměvů na přechodě a výbuchy smíchu z napodobování našich retardovaných kamarádů.
Zítra někam pojedeme. Jen tak. Možná potkáme svý budoucí manžely, možná to bude úplně obyčejnej den, možná na sebe dostanem ponorkovouz nemoc, možná se stane něco neobvyklýho. A v tom to je, o překvapeních. Překvapení jsou super, staršně moc. A změny. Tak neseďte doma, venku je podzim tak ho nepropásněte.

A v pondělí jsem poslala dopis. Napsalo mi až nečekaně moc lidí, že by si se mnou dopisy rádo posílalo a já si toho nesmírně vážím. Jednou si určitě napíšem, slibuju.

Ráda poslouchám tu samou písničku pořád dokola, rozpouštím se z roztomilejch věcí, v duši mám klid a usínám při učení. Mám chuť sedat si na zem kdykoliv a kdekoliv a zavírat oči.
Život je děsně zajímavá věc.

Bye.
L.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Es. Es. | Web | 24. října 2012 v 22:42 | Reagovat

Jste krásný dvojčata. Jednu z vás mi prosím pošli ke mě do Ústí.

Málem jsem se rozbrečela, když jsem nedokázala něco vypočítat při matice. Ale udělalo mi strašnou radost, když dávali k obědu mandarinky. Prostě kůl. Nálada na horský dráze se přenáší telepaticky.

Dopisy chodí velmi rychle, drahá.

Chtěla bych si prostě sednou na zem a zavřít oči. A srát na to, že je to asi divný. A taky bych chtěla bejt míň podlejzací, když ve všem pořád souhlasím s tebou a jsem nadšená z každýho tvýho článku.

2 crowded-emptiness crowded-emptiness | 24. října 2012 v 23:10 | Reagovat

Sakra ty jsi vyrostla! Trochu z cesty komentář, že? No nic..
Jo souhlasím, tvoje články jsou čím dál lepší.
Hej těšila jsem se na prosluněnej, barevnej podzim a ona zatím smogomlha skrývá tu krásu někde v sobě. Achjo.

3 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 24. října 2012 v 23:19 | Reagovat

říkám to pořád, jsi úžasná.

(Bejvalej kluk momentální Ernestovy holky - viškdo, víškdo! Jeho brácha je velkej hudebník, ale musim cenzurovat, višco. Mi, když s tykadýlkem blil u té holky, co jede na cra..kole a bydlí u divadla -víškdo again! - říkal, že jeho první vzpomínka na mě před 2ma rokama je, jak melu o poníkovi, co kaká duhu.)

A TO JE DĚSIVĚ SLADKÝ.

4 Borůvka zvaná Bezcitná Borůvka zvaná Bezcitná | E-mail | Web | 24. října 2012 v 23:52 | Reagovat

Překvapení jsou nedostatkové zboží. Jako ostatně většina věcí...

5 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 25. října 2012 v 0:26 | Reagovat

Jet někam s někym. Já jezdím sama. Ale vždycky někoho potkám. Letmý setkání a vytržení ze samoty a zase dál... A překvapení zažívám fůru. Žádný den není obyčejný, pokud si ho obyčejným neuděláš...
Já náš školní řád neznám, ale asi taky neni dobře hrát snejka a poslouchat empétrojku o fyzice :D

6 Bess Bess | Web | 25. října 2012 v 11:15 | Reagovat

Cestování vlakem je super. I když je fakt, že když jsem jezdila 3 hodiny za M., tak mi to tak děsně super záživný nepřipadalo.

7 Nia Nia | Web | 26. října 2012 v 10:52 | Reagovat

Není nad to, když učitel v hodině sebere mobil :D Je to hrozný už jen z toho důvodu, že nevím, kolik je hodin :D
Jinak překvapení jako takové nemusím. Je fajn, co nám někdy život přichystá, ale radši ty změny uskutečňuju sama, než abych se těm překvapením musela přizpůsobovat..

8 Mia. Mia. | Web | 26. října 2012 v 11:27 | Reagovat

To imaginární dvojče je opravdu kůl.
Cesty vlakem jsou nade vše a zázračný svět plný poníků co kakaj duhu mě dostal, chci snima v budoucnu kakat -.-

9 May May | Web | 27. října 2012 v 15:24 | Reagovat

Nerad píšu tyhle typy komentářů, ale myslím že je na místě ti poděkovat. Nemám nejmenší tušení jak ses o mě dozvěděla, ale to asi není podstatné. Skutečně se mi líbí jak píšeš. Z článku je vždycky cítit, jestli autor píše to co skutečně měl na mysli a jestli se nepřetvařuje. Ty to splňuješ.. proto se to čte tak dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama